Od sociálních sítí a chytrých aplikací se na chvíli přesuneme k jejich fyzikálním základům – k jedinému fyzickému bitu. Právě na této úrovni dnes probíhá zásadní technologická změna: poprvé v historii čipů jsou polovodičové bity nahrazovány zcela odlišnou technologií založenou na magnetech. Říká se jí spintronika.
Výrobci pokročilých čipů již začali spintronické bity využívat v paměťových částech mikroprocesorů. Důvodem je, že další miniaturizace klasických polovodičových bitů se stává neúnosně drahou, nebo dokonce naráží na základní fyzikální limity. Jak spintronické paměti fungují a jakou roli v jejich vývoji hrají čeští vědci? Těmto otázkám se bude věnovat 32. výroční přednáška k poctě J. L. Fischera.
Přednášet bude Tomáš Jungwirth, vedoucí Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a profesor na Nottinghamské univerzitě ve Velké Británii a Univerzitě Tohoku v Japonsku. Je spoluobjevitelem spinového Hallova jevu, na jehož základě se v současnosti průmyslově vyvíjí nová generace rychlých spintronických pamětí pracujících na gigahertzových frekvencích.
Za objev altermagnetismu získal s kolegy cenu Evropské fyzikální společnosti Europhysics Prize 2026. Je také držitelem dvou grantů Evropské výzkumné rady v kategorii Advanced, Ceny Nadace Neuron, Národní ceny vlády ČR Česká hlava a státního vyznamenání Medaile Za zásluhy udělovaného prezidentem republiky.
Své místo si můžete rezervovat ZDE.
